Komentář

Mimo pražskou bublinu. Volební průzkumy a realita

20 / 11 / 2017

Výsledek letošních sněmovních voleb zásadně ovlivnili starší voliči, kteří se rozhodli na poslední chvíli, což předvolební průzkumy nezachytily. Jde o voliče, kteří méně sledují tradiční politické zpravodajství; v jejich rozhodnutí hrála roli i v Praze podceňovaná témata typu exekuce či lithium.

Výsledek letošních sněmovních voleb zásadně ovlivnili starší voliči, kteří se rozhodli na poslední chvíli, což předvolební průzkumy nezachytily. Jde o voliče, kteří méně sledují tradiční politické zpravodajství; v jejich rozhodnutí hrála roli i v Praze podceňovaná témata typu exekuce či lithium.

Předvolebních výzkumů si všímáme zpravidla, když nevyjdou. Brexit či vítězství Donalda Trumpa si lidé pamatují více než francouzské či německé volby, které dopadly v zásadě podle průzkumů. Ty letošní české byly přesností někde napůl cesty. Volební modely sbírané od září se od voleb v průměru odchylovaly o 2–2,9 procentního bodu na jednotlivou stranu. To je horší výsledek než v roce 2013 a lepší než v roce 2010. 

Za odchylkou výzkumů nejsou často skloňované malé vzorky, ale v prvé řadě fakt, že se 42 procent voličů rozhodovalo v posledním týdnu. Další věc: nelze se už spoléhat na to, že starší volič má svou volbu vyřešenou nějakou dobu dopředu. I v letech 2010 a 2013 se velká část voličů rozhodovala na poslední chvíli, ale jestliže tehdy to byli hlavně mladí, letos se podle výzkumu Medianu pro ČT jednalo i o 35 procent voličů nad 60 let. Právě oni jsou zdrojem největšího volebního překvapení – naprostého selhání levice a posílení hnutí ANO. 

Důležitou vedlejší zprávou je, že přesnější byly modely agentur, které jsou členy sdružení SIMAR (jež dohlíží na jejich kvalitu), nebo těch, které se volebními výzkumy zabývají dlouhodobě (STEM, Médea Research). A nejde jen o volební modely. Všechny strany například skončily v rámci volebního potenciálu, který změřil Kantar a Median pro ČT už na přelomu srpna a září. Jako první mimochodem ukázal, že SPD a piráti mohou stoupat nad 10 procent a STAN se může dostat do sněmovny. Naopak online anketa Phoenix Research – jež není členem SIMAR – tvrdila, že říjnový volební potenciál, tedy horní strop, je 5,7 procenta u pirátů a 5,9 procenta u SPD: obě strany svůj „nejlepší možný scénář“ takřka dvojnásobně překonaly, přesně jak naznačovaly seriózní průzkumy. Možná je na čase, aby i česká média, zvláště ta bulvární, začala věrohodnost a přesnost jednotlivých výzkumů rozlišovat.

To určitě neznamená, že není potřeba na metodice průzkumů dále pracovat. Experimentální postupy, které zařazují sázkové kurzy či tak zvanou moudrost davu (tedy to, jaký výsledek voleb předpovídá větší skupina lidí), moc neuspěly; ovšem volební dynamiku dobře popisoval třeba vývoj na sociálních sítích, který jsme analyzovali s Josefem Šlerkou. Počet lajků na facebookových postech pirátů raketově rostl až do volebního týdne – piráti se také od 8,5 procenta v posledním modelu Medianu dostali nad 10 procent hlasů ve volbách. Naopak SPD Tomia Okamury měla vrchol někdy na přelomu září a října, takže její zisk nad model Medianu už příliš nestoupal. U ANO sociální sítě naznačily, že propad strany, k němuž ve výzkumech došlo do prvního týdne v říjnu, by se v posledních dvou týdnech před volbami mohl stabilizovat. Což se stalo a umožnilo to Babišovu hnutí posílit v posledním týdnu úspěšným cílením na seniory. 

 

Obrat seniorů

ANO nakonec uspělo díky tomu, že ho volilo přes 40 procent lidí nad 60 let. Hnutí těží z proměn v této generaci. Podle dat MML-TGI je výrazně méně levicová než před deseti lety, ale minimálně stejně zklamaná polistopadovým vývojem, což je Babišovo časté téma. Starší lidé také v minulosti často volili ČSSD jako nejmenší zlo – aby zabránili vládě pravice, která by je poškodila ve valorizaci důchodů či poplatky. Letos tento argument mobilizující voliče pro levici zcela chyběl.  

Kromě dlouhodobých trendů však ANO pomohly i krátkodobé věci. Ve výzkumu pro ČT přes 7 procent z celku voličů řeklo, že v posledním měsíci změnilo stranu kvůli kauze lithium. Nejčastěji volili právě ANO, čímž mu mohli pomoct zhruba o dva procentní body. Kauza lithium připadá liberálnímu obyvateli velkoměsta jako nepodstatná, mezi staršími voliči ale rezonovala a vzbuzovala pocit, že se mrhá s národním bohatstvím. 

Lithium nás upozorňuje na jednu věc – z pražského úhlu pohledu je velmi těžké hodnotit dynamiku předvolebních dní. Soustředili jsme se na relativně slabý výkon Andreje Babiše v superdebatě ČT. Otázkou ovšem je, kolik z jejích 800 tisíc diváků byli potenciální voliči ANO. Ve stínu této debaty Andrej Babiš 17. října tři čtvrtě hodiny příjemně klábosil v talk show TV Šlágr, která týdně zasahuje 15–20 procent Čechů nad 60 let. 

Jestliže ANO sebralo levicovým stranám seniory, SPD se to povedlo u manuálně pracujících. Také mezi nimi vyhrálo ANO, ale podle dat Medianu pro ČT jich Okamurovo hnutí získalo až 17 procent. Jako by se tím nějak opakoval odchod bílých dělníků od tradiční levice k Trumpovi v USA a k Marine Le Pen ve Francii.

Co je důvodem těchto malých revolucí? Manuálně pracující patří k částem společnosti, která ve výzkumech nejčastěji říká, že globalizace lidem jako oni spíše škodí. Příjmově jde často o lidi, kteří sice nežijí v chudobě, ale nemohou si dovolit nečekané výdaje a finanční plánování. Důležité jsou však spíše kulturní faktory. Připoutání k místu bydliště a zdrojům práce, které nabízí. Nebo třeba pocit, že vývoj ve společnosti směřuje spíše k liberálním hodnotám metropolí (ačkoli reálně tomu tak nemusí být).

Obavy z vývoje společnosti souvisí s vyšší orientací na autoritu a (nejlépe starý) pořádek. Voliči SPD se podle našich výzkumů v autoritářství a pocitu, že jsou na prohrávající straně globalizace, v podstatě neliší od voličů KSČM. Liší se hlavně věkem. Zajímavé je, že z ostatních stran jsou jim v těchto dvou štěpících osách politiky nejblíže právě voliči ANO. 

5a0461479c40ef376e3b8ffb MEDIA_ITEM image

 

Zapomenutí a exekuce

Ale jsou i specifičtější příčiny výsledků voleb. SPD a ANO získávaly více hlasů v obcích, kde je hodně lidí v exekuci. Třeba v Ústeckém kraji dostalo ANO o 2,7 procentního bodu více a SPD o 1,5 procentního bodu více v těch obcích, kde je nad 10 procent obyvatel v exekuci. Celkově v krajích s výjimkou Prahy a Jihomoravského kraje v průměru platilo, že zisk SPD Tomia Okamury se zvyšoval o 0,2 procentního bodu na každé procento lidí v exekuci v obci. (Je to samozřejmě paradoxní vzhledem k faktu, že za SPD kandidoval bývalý poskytovatel pochybných půjček a provozovatel předražených ubytoven pro chudé, ale je klidně možné, že se tato informace k voličům ani nedostala.) 

Exekuce a předlužení části obyvatel, o kterých jsem v předvolebních měsících neslyšel ani slovo, lze zobecnit na to, v čem jsme – a tím myslím politiky tradičních stran, část médií a výzkumníky – udělali velkou chybu. Zhruba od května a krize vlády jsme se zaměřovali na politiku jako takovou. Kdo s kým bude v koalici? Jak se projeví Babišovo stíhání? Jak budou voliči vnímat změny v ČSSD? K těmto otázkám se ještě přidala zahraniční politika, jako naše členství v EU, případně principy liberální demokracie. To přitom vůbec neodpovídalo tomu, co od voleb očekávala značná část populace. Ve výzkumu Medianu pro ČT lidé jako nejdůležitější témata označovali například zdravotnictví, práci justice a zda měří stejným metrem mocným i malým, výši důchodů a mezd, kvalitu potravin.

Soustředění se na – anglicky řečeno – politics (koalice, kauzy, provoz demokracie) místo policy (politická řešení konkrétních témat) má jeden důsledek. Namísto sporů třeba o výši daní zavede štěpící linii, kde nejde o levé a pravé, liberální a konzervativní, ale o nové a staré. A noví byli piráti, SPD a v rámci establishmentu stále ANO. Okolo 60 procent voličů pirátů, SPD a ANO ve výzkumu pro ČT uvedlo, že velmi důležitým motivátorem jejich volby je touha po změně. 

 

Mimo média

Konečně volby ukázaly ještě jednu věc. Podle data MML-TGI až třetina Čechů příliš nesleduje hlavní tradiční média nebo se v nich vůbec nezajímá o politiku. Není asi náhodou, že mezi třemi stranami, které ve volbách nakonec uspěly, jsou ty, které se výrazně spolehly na marketing probíhající do velké míry mimo politické zpravodajství tradičních médií. Piráti gradovali na sociálních sítích až do předvolebních dnů. Tomio Okamura od jara objížděl vesnice a patří mezi nejvíce sledované osobnosti na Facebooku. 

ANO bylo relativně tiché v politicky profilovaných médiích. Ale rozesílalo smlouvy s občany. Mělo reklamy v deníku Metro, které konzumuje populace sídlišť jezdících do práce, o kterou se ANO opírá ve velkých městech. Andrej Babiš klábosil v TV Šlágr zasahující starší voliče a dával rozhovory do Deníku silného mimo velká města. Přes kanály, jež jdou mimo reflektory hlavních politických debat, oslovil lidi, kteří se o politiku příliš nezajímají. Právě ti tvořili velkou část lidí rozhodujících se na poslední chvíli – a právě ti letošní volby rozhodli.

 

Tento text byl doplněn. V původní verzi byl omylem vynechán čerstvější říjnový předvolební průzkum Médea Research a u staršího byla špatně uvedena celková odchylka. Autor i redakce se za tuto chybu omlouvají.

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat