Analýza

Boko Haram. Přízrak brutálnější než Islámský stát

22 / 08 / 2017

Před pár měsíci se objevila zpráva, že teroristická skupina Boko Haram propustila zhruba třetinu dívek, které zadržela v roce 2014 v nigerijském městě Chibok. Tento posun v událostech, které mezitím téměř upadly do zapomnění, vyvolal opět zájem o válku s islamisty, kteří svou brutálností předčí i Islámský stát. Jaký je dnešní stav?

Před pár měsíci se objevila zpráva, že teroristická skupina Boko Haram propustila zhruba třetinu dívek, které zadržela v roce 2014 v nigerijském městě Chibok. Tento posun v událostech, které mezitím téměř upadly do zapomnění, vyvolal opět zájem o válku s islamisty, kteří svou brutálností předčí i Islámský stát. Jaký je dnešní stav?

Boko Haram znamená v překladu z hausštiny „Západní vzdělání je zakázané“. Skupina vznikla v roce 2002 v severonigerijském městě Maiduguri a prvních sedm let setrvávala v relativním klidu daleko od civilizace. 

Zpočátku zůstával tento protest zejména v ideologické rovině, postupem času se ale začaly objevovat zprávy o zvyšující se militantnosti tajemné skupiny. A zanedlouho přišly první útoky. V roce 2009 se Boko Haram na mezinárodních indexech zařadila mezi teroristické skupiny a Nigérie proti ní zahájila tvrdý postup. Krátce nato se stal jejím vůdcem Abúbakar Šekau a z Boko Haram se stala opravdová hrozba. Do roku 2015 měli nigerijští militanti silné vazby na al-Káidu, která jim patrně finančně pomáhala. V roce 2015 ale kajdisty zavrhla, Šekau přísahal věrnost chalífu Baghdádímu a skupina se přejmenovala na Islámský stát v oblasti západní Afriky – byť se tento název příliš nepoužívá. 

Cílem Boko Haram je vytvoření chalífátu, zavedení práva šaría a odstranění prvků západní demokracie. K tomu skupina používá brutální vojenskou sílu spojenou s únosy, atentáty, zastrašováním, vraždami.

 

Nový prezident, stará válka

Vítězství prezidenta Muhammadu Buhárího ve volbách 2015 nad stávajícím prezidentem Goodluckem Jonathanem přineslo naději. O Jonathanovi, který v očích Nigerijců reprezentoval křesťanské obyvatele bohatého jihu, se vědělo, že Boko Haram porazit nedokáže. Této slabosti Buhárí využil a udělal z války svou silnou kartu – jedním z jeho volebních slibů se stalo právě zajištění bezpečnosti země. I díky tomu muslim Buhárí původem z chudého severu vyhrál volby a krátce na to zahájil ofenzívu.

Buhárí ovšem záhy zjistil, že se mu militanty nepodaří zapudit tak snadno, jak sliboval. A na vlastní kůži pocítil, jak je nigerijská armáda chabá – pouze sto tisíc vojáků na 190 milionů obyvatel. Naopak bojovníci Boko Haram měli dost času na konsolidaci své moci a upevnění pozic na severovýchodě země. O nigerijské armádě je navíc známo, že používá stejné praktiky, za něž jsou islamisté označováni za teroristy: korupci, mučení, útoky na celé vesnice. Chování vojáků se ukázalo jako natolik problémové, že i největší světový vývozce zbraní USA do Nigérie již tři roky zbraně nedováží.

Nový muž v čele země, bývalý generál Buhárí, si těchto nešvarů byl dobře vědom. A zaměřil se právě na boj s korupcí, dodávky zbraní pro své vojáky a pravidelnou podporu jednotkám na severu, kde působí Boko Haram. Zároveň spojil síly se sousedními státy, zejména Čadem a Kamerunem. Díky tomu se nigerijské armádě na přelomu let 2015/2016 podařilo – s pomocí okolních států a žoldáků z Jihoafrické republiky – teroristy z Boko Haram vojensky porazit a zbavit je většiny území zhruba o rozloze Belgie.

 

Porážka jen technická

Vítězství nad Boko Haram popsal Buhárí v prosinci 2015 takto: „Už nemůžou pochodovat a útočit na města a vojenské objekty. Technicky jsme nad nimi vyhráli, lidé se mohou vrátit do svých domovů.“ Bohužel, slovo „technicky“ trefil prezident naprosto přesně: teroristé z regionu nezmizeli, přešli na guerillovou válku. Boko Haram dnes posílá atentátníky a atentátnice, kteří se odpalují v zalidněných oblastech velkých nigerijských měst. Skupina momentálně nemá ambice ovládat rozsáhlá území a suplovat v nich státní struktury. Chce šířit strach pomocí nenadálých střeleckých i bombových útoků, případně únosů.  

Bojovníci Boko Haram si ponechávají základny v lese Sambisa, který má rozlohu šedesát tisíc kilometrů čtverečních. Deklarace jejich porážky se tedy zdá předčasná, byť může posloužit alespoň ke zvýšení morálky nigerijské armády i obyvatel postižených regionů. Oblasti na severovýchodě zůstávají vybydlené: dvacet tisíc lidí bylo zabito, tisíce žen byly uneseny, dva a půl milionu lidí muselo opustit domovy. To vše je dědictví války rozpoutané skupinou, která se na žebříčku nejbrutálnějších teroristických organizací několik let dělila o první příčku s Islámským státem; až vloni ji předstihly somálské milice al-Šabáb. 

 

Na pokraji hladomoru

Nigerijská krize dávno překročila hranice země, dlouhodobá neschopnost nigerijské vlády dala vzniknout koalici mezi Kamerunem, Nigerem, Beninem a Čadem. Vstup sousedních zemí do konfliktu nesla Nigérie zpočátku těžce, ale nakonec vznikly sjednocené jednotky, které stály právě za onou „technickou porážkou“ Boko Haram v roce 2016.

Relativně úspěšný postup koaličních jednotek ovšem zastínila událost z ledna 2017, kdy si nigerijská vláda spletla tržiště ve městě Rann se setkáním militantů a leteckým útokem zde zabila přes sedmdesát lidí. Podobná nehoda se stala v roce 2015 i kamerunské armádě, která omylem zasáhla uprchlický tábor v severní Nigérii. Tyto excesy, byť obvykle s mnohem menšími následky, nejsou bohužel v této oblasti až tak neobvyklé. Nelze se proto divit, že tisíce uprchlíků zamířily do bezpečnějších končin sousedních zemí. Tábor Minawao se nachází patnáct kilometrů od nigerijských hranic v Kamerunu a žije v něm šedesát tisíc uprchlíků – mezi nimi řada nigerijských křesťanů, kteří byli pro sunnitské islamisty z Boko Haram prvními terči.

V důsledku politické a bezpečnostní krize eskalují další problémy, především nedostatek potravin a ještě žalostnější nedostatek vody. Infrastruktura kolem jezera Čad je rozvrácená, pole pustnou, zdroje vody se bez lidské péče ztrácejí. OSN v únoru prohlásila Nigérii (spolu s Jemenem a Somálskem) za zemi na pokraji humanitární katastrofy.

 

Děti jdou do boje

Přesně před rokem Islámský stát oznámil, že zvolil nového vůdce Boko Haram. Na místě extrémně radikálního Abúbakara Šekau stanul Abú-Musab al-Barnáwí, který je podle některých zdrojů synem zakladatele skupiny, popraveného armádou v roce 2009. Dosavadní vůdce Šekau ovšem al-Barnáwího odmítl a vyzval své věrné, aby proti němu zahájili boj. Krátce poté došlo k prvním ozbrojeným střetům mezi oběma skupinami. 

Nepokoje uvnitř Bojo Haram vedly k oslabení skupiny a nigerijská armáda doufala, že do několika měsíců získá zpět veškerá zbývající území kolem jezera Čad a lesa Sambisa. Boko Haram se však podařilo přežít a o to brutálněji zahájila rok 2017. UNICEF upozorňuje na prudký nárůst teroristických atentátů páchaných dětmi, například útok na univerzitě v Maiduguri letos v lednu provedl sedmiletý chlapec. 

 

Ženy darované válce

V dubnu 2014 bylo ve vesnici Chibok uneseno 276 dívek ve věku okolo sedmnácti let – za trest, že pokračují v „zakázaném“ vzdělávání. Necelá stovka z nich byla letos na jaře propuštěna, další stovka patrně zůstává v zajetí. Některé ženy byly provdány a žijí se svými manžely, několik z nich bylo  identifikováno mezi sebevražednými atentátnicemi.

Válečníci z Boko Haram si ženy drží jako služebné, sexuální otrokyně případně je prodávají dál nebo se s nimi žení. A v poslední době využívá zajatkyně právě při bombových útocích. Některé přijaly učení svých věznitelů, další volí smrt výbuchem z jiných důvodů: v důsledku věznění a zotročování se cítí nečisté, přičemž tradičně silný zákon cti jim komplikuje návrat do rodin. Žena, která se spolu s dalšími dvěma odpálila v říjnu 2015 u mešity ve městě Kano, výbuch přežila. Vyprávěla, jak ji její otec, člen Boko Haram, k tomuto útoku „daroval“. Když uviděla, že jiná dívka byla po odmítnutí takové mise ukamenována, pověření ze strachu přijala. 

Válka s Boko Haram připravila stovky tisíc lidí o domovy a mnohé další o jejich dosavadní obživu. Nigerijský prezident Buhárí opakovaně vyzývá, aby se vrátili do svých vesnic, neboť bez obnovení infrastruktury nemůže být vyřešena rozsáhlá krize země. Navrátilci ovšem dost riskují, neboť vítězství nad islamisty z Boko  která Haram je zatím opravdu jen „technické“.

 

Autorka je arabistka

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat