Seriál

Akt silného muže

16 / 04 / 2017

Fotografové prvních mužských aktů bývali souzeni za obchod s nahotou. Zatímco čeští autoři stylizovali sami sebe do podoby ukřižovaného Krista, němečtí autoři aktů používali jako modely různé svalovce. Například českého zápasníka Gustava Frištenského.

Fotografové prvních mužských aktů bývali souzeni za obchod s nahotou. Zatímco čeští autoři stylizovali sami sebe do podoby ukřižovaného Krista, němečtí autoři aktů používali jako modely různé svalovce. Například českého zápasníka Gustava Frištenského.

S fotografováním a vystavováním aktů mívali jejich autoři problémy, přímost obrazového sdělení byla příliš dráždivá. Soudní spory stran zabavených aktů nedopadly pro fotografa většinou dobře: vycházelo se z obecného mínění, že fotografie není umění, a že jde tudíž o obchod s nahotou, který byl trestný.

U neoděného mužského aktu se tolerovalo zobrazení propagující ideál v duchu hesla V zdravém těle zdravý duch. Oním duchem se rozuměl duch národní, případně všeslovanský. Nejstarší známé snímky mužských poloaktů proto vznikaly zejména v prostředí Sokola, a to již brzy po jeho založení v roce 1862. 

58ecc5d59c40c0e05e5eb081 MEDIA_ITEM image
Gustav Frištenský, rok 1905, kabinetka

Nejstarším známým aktem celé figury muže je Diskobol na kabinetce Václava Donáta z roku 1905. Ze stejného roku pochází i snímek českého zápasníka Gustava Frištenského, který je zpodobněním určitého ideálu krásy – v podobném duchu, v jakém se tehdy tvořily fotogalerie půvabných, spoře oděných či nahých žen. 

 

V přírodě, nebo na kříži

První knihou v češtině o fotografickém aktu byla Krása ženského těla, jejímž autorem byl německý gynekolog ruského původu Carl Heinrich Stratze. První vydání vyšlo v roce 1899 a podtitul zněl „Věnováno matkám, lékařům a umělcům“. Publikace obsahuje i jeden celostránkový chlapecký akt od Wilhelma von Plüschow, německého fotografa mužských aktů, který se kvůli své zálibě (podobně jako jeho známější souputník Wilhelm von Gloeden) přestěhoval do Itálie – země s tradičním zájmem o mužskou krásu. 

Nazí muži bývali zobrazeni především jako atleti, nebo bývali součástí přírodní scenérie. V obou případech šlo o zdůrazňování krásy atletických mužských těl, což bylo v německém prostředí především vyjádřením kultury nudismu. 

Protože české země ovšem nemají moře, větší rozmach tohoto fotografického odvětví u nás nikdy nenastal. Mnohem větší pozornost se ve zdejších končinách vždy věnovala zobrazení mužského aktu v interiéru – v tomto směru byla zvlášť zajímavá role autoportrétu umělců stylizujících se do podoby ukřižovaného Krista. Ale to bychom již zabíhali do jiné kapitoly vývoje mužského fotografického aktu, než jakou představoval snímek vyučeného řezníka, odbojáře a zápasnického velmistra Gustava  Frištenského. 

 

Historik fotografie  Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál  Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst  zde.
Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat