Glosa

Srpen Josefa Koudelky

09 / 08 / 2015

Kurátorka umění přibližuje spolupráci se slavným fotografem.

Kurátorka umění přibližuje spolupráci se slavným fotografem.

Kurátorka umění přibližuje spolupráci se slavným fotografem.

„Josefe, a jak se máš?“ „Výborně, já si to nenechám nikým kazit!“ Je pozdní odpoledne, po dešti a v pražských ulicích se odráží teplé podvečerní slunce. „Vidíš to světlo?“ „Krásný. Tu fotku, co jsem fotil v Alžírsku, tu jsem dělal v podobném světle, trvalo jen pět minut… Stavíš se na párek, nádhero?“ „Párky nejím a ještě musím vytisknout a slepit ten půdorys výstavy.“ Jdeme s Josefem Koudelkou z Uměleckoprůmyslového muzea, kde jsme jednali o umístění daru, celoživotního fotografického díla nevyčíslitelné hodnoty. Zítra se půjdeme podívat na nově vznikající depozitář.

Ve svých třiceti letech nafotil Josef Koudelka invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pořídil jedinečnou sérii fotografií, které byly zveřejněny roku 1969 v mnoha mezinárodních časopisech, aniž bylo uvedeno autorovo jméno. Ve stejném roce dostal ocenění; zlatou medaili Roberta Capy získal „anonymní česky fotograf“. Snímky byly důvodem, proč se v roce 1970 ze své cesty po západní Evropě již nevrátil. Až v roce 1984, po smrti svého otce a v době, kdy hrozba represí pro jeho rodinu pominula, poprvé veřejně přiznal své autorství. V té době již byl uznávaným fotografem zastoupeným ve sbírkách světových muzeí. Jeho retrospektiva byla v loňském roce v Art Institute of Chicago, v Getty Museum v Los Angeles ji vidělo 280 000 lidí.

„Tak zítra ráno v deset před muzeem…“

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat