Rozhovor s rektorem ČVUT

Proč univerzity poklesly

Robert Čásenský, Jiří Štický
29 / 06 / 2017

Před největší české školy se dostávají konkurenti z Východu. Může za to i slabší zájem studentů z ciziny a fakt, že na zahraniční profesory nejsou peníze, říká Petr Konvalinka (56), rektor Českého vysokého učení technického. Vysvětluje také kauzy, které hýbaly jeho školou, a váhá, zda znovu kandidovat.

Před největší české školy se dostávají konkurenti z Východu. Může za to i slabší zájem studentů z ciziny a fakt, že na zahraniční profesory nejsou peníze, říká Petr Konvalinka (56), rektor Českého vysokého učení technického. Vysvětluje také kauzy, které hýbaly jeho školou, a váhá, zda znovu kandidovat.

V nejnovějším žebříčku QS World Top Universities poklesla Univerzita Karlova na 302. místo, ČVUT až za první pětistovku. Proč naše největší školy klesají?

Je to tím, že se do žebříčku dostávají nové školy z Asie a Ruska a školy s mimořádnými prostředky. Uvedu příklad univerzity v Tomsku, která dostala částku v přepočtu asi dvě miliardy korun, a prezident Putin vyslovil přání, že by se měla dostat do první stovky žebříčku. Záleží také na kritériích žebříčků.

 

V jakém smyslu slova?

Někde se například počítá, jaké jsou institucionální prostředky připadající na jednoho studenta či zaměstnance. U nás jsou velmi malé. Z pětimiliardového rozpočtu ČVUT tvoří tyto příjmy (peníze od státu na vzdělávací činnost – pozn. red.) asi třetinu, zbylé dvě si musíme vysoutěžit v konkurenci se všemi univerzitami a výzkumnými týmy.

 

Nesouvisí nižší pořadí v žebříčcích i s tím, že na českých univerzitách není dost zahraničních studentů a zejména vyučujících?

Počet zahraničních studentů za dobu, co jsem rektorem, stoupl z jedenácti procent na devatenáct. Ideální by bylo třicet procent, ale zájem o studium v České republice není takový. Studenti, kteří mají prostředky na studium u nás, už pošilhávají po tom, že by si zaplatili studium v Británii nebo Americe. Ty my nezískáváme. My se zaměřujeme na studenty z Ukrajiny, Ruska, Asie.

 

Ale nejvíce asi bude studentů ze Slovenska, ne?

Ti u nás tvoří asi polovinu z těch devatenácti procent cizinců. I proto, že studují zadarmo. A u hostujících profesorů je problém v tom, že je nedokážeme zaplatit. Evropské fondy na tyto účely se na ministerstvu školství nepodařilo administrativně ošetřit, takže z Evropy žádné peníze nejsou a sami na to nemáme.

 

Třicet procent odpadne

Počet zájemců o studium kvůli demografickému vývoji klesá. Jak se s tím vyrovnáváte?

Nám nyní nešlo o celkový počet zájemců, ale o kvalitu přijatých. Zavedli jsme proto přijímací zkoušky na všechny fakulty. V praxi to znamenalo, že jsme nově přijatými studenty naplnili něco přes devadesát procent kapacity.

 

 

Jaké procento studentů odpadne během prvního ročníku?

Hlásí se kolem 12 000, vezmeme asi šest tisíc a v prvním ročníku odpadne zhruba třicet procent, tedy nějakých 1 800. Třicetiprocentní „úmrtnost“ je na technických školách celkem standardní.

 

Proč je tak vysoká?

Je tu hodně matematiky a fyziky. A také další těžké předměty: chemie, mechanika, statika…

 

V průběhu let vzrostlo procento lidí, kteří studují vysoké školy. Má to dopad na jejich kvalitu?

Sedmdesát procent populace v ročníku na vysoké škole je podle mne nesmyslně vysoké číslo. Kvalita pak zákonitě musela jít v průměru dolů.

 

S některými lidmi se nedá dělat

Vraťme se k žebříčkům. Je pro vás takové pořadí důležité?

Ano. Protože právě podle nich se orientují zahraniční zájemci o studium. Na školu, která by nebyla v první tisícovce, se nevypraví. Celkem je hodnoceno zhruba 22 000 univerzit a pořadí kolem první pětistovky je s naším rozpočtem docela úspěch. Pro mě osobně je to ale jen jedno z dílčích kritérií.

 

Co jsou tedy pro vás hlavní body, nad nimiž si na konci funkčního období řeknete, zda jste to dělal dobře?

To se ukáže až v delší perspektivě. Ale musím říci, že jsem pyšný na vybudování Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Jak na stavbu, tak i na ústav jako takový, je to špičkové pracoviště. Ale za ještě důležitější považuji to, že nemáme nezaměstnané absolventy. Naopak je po nich takový hlad, že si řadu z nich firmy domlouvají už během studia.

 

Na podzim budou volby rektora ČVUT. Budete opět kandidovat?

Přemýšlím o tom, ale nejsem ještě rozhodnutý.

 

Vy vážně tři měsíce před volbou nevíte, zda tu práci chcete dělat dál?

Rozhodnu se až na začátku září. S některými lidmi tady se moc pracovat nedá. Já jsem narazil na neuvěřitelnou averzi vůči CIIRC. A je to velmi osobní.

 

Pochopil jsem, že se na tomto tématu škola dělí. Stálo to za to?

To ukáže až čas. Buď to bude skvělý ústav, a pak stálo, anebo nebude, a pak by to byla asi chyba.

 

Rektora volí akademický senát. Sledujete, jakou byste mohl mít podporu?

Senát je trochu rozpolcený. Část senátorů je proti mně, ať udělám cokoli. Část mne zase podporuje téměř ve všem. A pak je tam střední skupina, která nejspíš ještě není rozhodnutá. A bude třeba čekat na to, co budu chtít prosazovat, pokud budu kandidovat.

 

A už víte, co byste chtěl prosazovat?

Kdybych kandidoval, prosazoval bych, aby ČVUT nebyla školou, která se bude sestávat ze samostatných fakult. Jejich tlak na samostatnost je velký a někdy i ve věcech, kde to nedává smysl, jako je třeba vybírání poplatků za studium.

 

Poradci a prověrky

V akademickém senátu se bouřlivě řešil váš poradce Miroslav Elfmark. V té době byl obviněn (a později odsouzen) za daňový únik v případu, který souvisel i s dotačními penězi. Proč jste si ho vybral?

Potkal jsem se s ním krátce po mém zvolení rektorem. Řešili jsme spolu vědecké projekty v Buštěhradu, kde hrozilo vracení padesáti až šedesáti milionů. On mi byl doporučen jako člověk, který v takové situaci umí pomoci. Skutečně se podařilo tu vracenou částku snížit asi na dvanáct milionů. Nikdy neměl podpisové právo a nerozhodoval, jen mi radil.

 

Miroslav Elfmark popisoval zaměstnancům školy dost otřesné poměry na škole. Vymýšlel si, nebo měl pravdu?

Já jsem těch nahrávek moc neslyšel. Ty úryvky, které jsem slyšel, jsou evidentně nahrány v nějaké restauraci a nevím, zda to nebylo po několika skleničkách tvrdého alkoholu. V takových situacích lidé používají různé nadnesené formulace.

 

V těch tvrzeních, která se dají ověřit, ale jeho výroky seděly. Neuvažoval jste o tom, že byste se jimi důkladněji zabýval?

Ale já se s obsahem těch nahrávek seznámil až po řadě měsíců. Třeba v případu s kvestorem Pelikánem a ředitelkou SÚZ (správa kolejí a budov – pozn. red.) Kabourkovou. Oni si nahráli hovor, který jsme vedli u mě v kanceláři, a já se o nahrávce dozvěděl po sedmi měsících.

 

Oni ovšem říkají, že vás včas upozornili na to, že se nechtějí nechat úkolovat od pana Elfmarka.

Já jsem ale panu Elfmarkovi nedal žádný pokyn, že by měl řídit kvestora nebo ředitelku SÚZ. Pokud o tom mluvil, nebylo to na můj pokyn.

 

On sám barvitě popsal, jak podivně se na škole hospodaří. Mluvil o předražených fasádách, oknech, informačním systému, nákupech měřicí techniky a konkrétních sumách, to není nic, o čem byste věděl, případně o co byste se měl zajímat?

Nikdy jsem o tom neslyšel, a to ani od pana Elfmarka. Pochybuji, že by se tady něco takového dělo.

 

On v určitý okamžik přeskočil do projektu, který administrovala jeho žena. Z projektu mu byly vypláceny nějaké sumy a ona je podepisovala. Vidíte to jako problematické?

Vidím, vyvodil jsem z toho důsledky. Ukončil jsem její pozici vedoucí odboru a dohodli jsme se, že paní Elfmarková ke 30. červnu opouští ČVUT.

 

Letos se v senátu začal řešit případ dalšího vašeho poradce, pana Stybra. A to v souvislosti s vyplacením zhruba 900 000 korun v průběhu let 2015 a 2016. Jak jste si vybral jeho?

Po nástupu do funkce rektora mne oslovila poradenská společnost M.C.Triton. Šéfuje jí člověk, kterého znám ze stavební fakulty, a on na další schůzku přivedl doktora Stybra. Bavili jsme se o tom, jak posílit roli ČVUT, o spolupráci s průmyslem a podobně. Doktor Stybr mne po čase kontaktoval s tím, jestli bych neměl zájem o koučink. A já jsem neprojevil zájem o koučink, ale o rady v některých manažerských dovednostech, které mi chybějí.

 

Takže ta suma byla za toto poradenství?

Ano.

 

Senátem hýbalo i to, když jste nechal tajně prověřit děkany jednotlivých fakult. Někteří měli pocit, že na ně sháníte kompromitující materiály. K čemu ta prověrka byla?

Když jsem nastoupil do funkce, obrátila se na mne společnost EY, že takový personální audit zpracovávala pro mého předchůdce, a zda bych nechtěl obdobnou službu také. Po určitém zvážení jsem řekl, že by to mohlo mít smysl.

 

Sám jste řekl, že výsledek prověrky byl nula. Mělo to tedy smysl? Zadal byste ji znovu?

Teď už ne, když vidím, jaká aféra se kolem toho rozvinula. EY měla vytipovat, kde by bylo třeba prověřit finanční toky z ČVUT.

 

Nezlobte se, ale smlouva říká, že seznam lidí k prověření dodáte vy. A tak se i stalo. Proč byly výsledky, jak říkáte nulové, tajné?

Máme smlouvu s EY, která zveřejnění zakazuje.

 

Ale vy jste to nakonec prověřovaným ukázal.

Po podepsání závazku k mlčenlivosti jsem je nechal nahlédnout.

 

Za hromadu milionů jen sloupy

Vy jste zasáhl při řešení problémů nefunkčních vědeckotechnických parků, které jste zdědil po předchozím vedení. V čem byl z vašeho pohledu největší problém?

Náměstek ministra průmyslu mne informoval, že je ČVUT partnerem ve vědeckotechnických parcích na Vysočině a v Milovicích, a upozornil mne, že to může být problematické. Sešel jsem se s lidmi, kteří působili v dozorčích radách těch parků, což byli profesoři Nožička, Valášek, Starý a Šimák. Ti mi situaci popsali. A já se rozhodl zajet do Milovic, abych viděl, jak ty proinvestované desítky, či spíše stovky milionů vypadají.

 

Co jste tam našel?

Zplanýrovaný oplocený pozemek, boudu hlídače, čtyřicet sloupů a jinak nic. To mne zasáhlo a chtěl jsem, abychom z projektu vystoupili. My sice nebyli příjemcem peněz, ale zavázali jsme se, že tam budeme posílat studenty a profesory a provozovat část výuky a výzkumu. Bylo jasné, že když ČVUT vystoupí, bude mít firma, která parky budovala, velké problémy. Proto mne kontaktovali pánové Rakušan a Komárek, kteří parky budovali. Na společném jednání se pak okamžitě pohádali, a mně bylo jasné, že se musíme z těchto aktivit stáhnout.

 

Jak to, že se škola ocitla v projektu, o kterém na ČVUT skoro nikdo nevěděl? To je běžné?

Myslím, že to souvisí s tou velkou autonomií jednotlivých fakult, které si to dojednaly.

 

Magazín Reportér před časem informoval o tom, že na jaderné fakultě léta fungovala skrytá továrna na hologramy, z níž neměla prospěch škola, ale soukromé osoby. Má vysoké učení nějaké mechanismy, které hlídají, aby se nemísily univerzitní prostředky se soukromými?

Pokud jde o přístroje a zařízení, které jsou na půdě univerzity, jejich používání k vlastnímu podnikání je zakázáno. Co nelze úplně kontrolovat, když někdo něco v práci vymyslí a pak by mohl tvrdit, že na nápad přišel v sobotu doma.

 

Jak se taková situace řeší?

Řeší se to poskytnutím licence. Ten, kdo nápad dál rozvíjí, pak platí licenční poplatky, které se podle určitého klíče dělí mezi původce nápadu, katedru, fakultu a celou školu.

 

Vy máte také svou firmu, která působí na stavební fakultě. Ta se neocitá ve střetu zájmů?

Myslím, že ne. Vznik jsme řádně ohlásili tajemníkovi fakulty, platíme pronájem za část kanceláře, kde sedí dva jednatelé, mí dva bývalí doktorandi. Mají na fakultě smlouvu jen na 75 procent a zbylých 25 procent času věnují firmě. Konflikt zájmů kvůli stejnému předmětu činnosti tam není.

 

Stěhování nečekám

Loni jste říkal, že zahájíte velkou rekonstrukci halových laboratoří, možná až za miliardu a půl. Jak je to daleko?

Debatovalo se o tom, zda laboratoře rekonstruovat, či postavit znovu. Začíná převažovat názor, že raději postavíme nové. Tolik peněz ovšem škola nemá, musíme tedy alespoň o části jednat se státem. A pak oslovit firmy, které spolupracují se školou, zda by se na tom také nechtěly podílet.

 

ČVUT dnes sídlí v řadě budov, čas od času se objevují úvahy o tom, zda by nebylo vhodnější sestěhovat se do jednoho kampusu. Jak se na podobné úvahy díváte vy?

Je to jistě lákavá myšlenka, mít na jednom místě všechny fakulty, ústavy, ale i koleje a sportoviště, která by mohli využívat studenti i zaměstnanci univerzity. Na straně druhé jsme škola se 310 lety historie, na některá místa tradičně patříme. Obecně si myslím, že takové velké stěhování moc reálné není.

 

Jak vidíte budoucnost strahovských kolejí? Mluví se o tom, že by mohly být kvůli špatnému stavu nahrazeny kolejemi jinde, čímž by se uvolnily lukrativní parcely na strahovském kopci.

Myslím, že developeři už mají nakreslené ty vily a bytové domy. Pro studenty má ovšem Strahov určitý genius loci. I když ty objekty vypadají podobně, jako když jsem v nich před pětatřiceti lety bydlel já. Dlouhodobě asi ČVUT Strahov neudrží, ale v nejbližších deseti letech bych prodej kolejí neočekával. •

 

 

Rozruch na ČVUT
Školou v poslední době hýbalo několik případů.
Případ prvního poradce
Miroslav Elfmark, jenž musel předtím opustit ministerstvo průmyslu a obchodu, byl v době svého angažmá v roli poradce rektora souzen kvůli daňovému úniku, později byl také pravomocně odsouzen. V roli vedoucí jednoho ze strategických odborů působila na škole i jeho žena Darja. Přes projekt, který on vyjednal a ona administrovala, tekly prostředky i k jejímu muži.
Případ prověrek
Případ Miroslava Elfmarka upozornil i na to, že si rektor nechal zadat prověrku několika děkanů a dalších funkcionářů školy. Ti o ní nevěděli a byli velmi dotčeni. Kritici upozorňovali na to, že prověřováni byli hlavní odpůrci rektora Konvalinky.
Případ druhého poradce
V roli poradce rektora působí i Libor Stybr, muž, který se jinak prezentuje jako šéf nadnárodní firmy zabývající se úsporami energií a stavbou domů pro seniory. Z prostředků školy dostal téměř milion za manažerské rady rektorovi.
Případ parků
ČVUT se podílela na projektu vědeckotechnických parků, které zkrachovaly. Rektor Konvalinka musel po nástupu řešit situaci, kterou zdědil po předchozím vedení. V projektech se utopily stovky milionů, parky se nikdy nerozeběhly. ČVUT zasažena zatím přímo nebyla, ale vystupovala jako spolužadatel o dotaci. Další postup nyní záleží na finančních úřadech, které budou vymáhat vrácení peněz.
 
Galerie (2) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat