Všední den pod orlojem

17 / 06 / 2017

Staroměstský orloj je momentálně schovaný, protože se opravuje. Až bude v květnu příštího roku vrácen zrakům kolemjdoucích, jeho podoba se bude více blížit stavu z konce 19. století. Jak to v té době u orloje vypadalo?

Staroměstský orloj je momentálně schovaný, protože se opravuje. Až bude v květnu příštího roku vrácen zrakům kolemjdoucích, jeho podoba se bude více blížit stavu z konce 19. století. Jak to v té době u orloje vypadalo?

Ze snímku pořízeného před 130 lety můžeme vidět, že prostor před Pražským orlojem ani vzhled orloje samotného se od té doby příliš nezměnil. O dramatické události přitom nebyla nouze: 8. května 1945 byla Staroměstská radnice zasažena dělostřeleckým granátem a její podstatná část vyhořela. Orloj byl poškozen – shořel dřevěný podstavec i mechanismus s apoštoly. Uvažovalo se dokonce o jeho náhradě moderním přístrojem, z toho naštěstí sešlo a v roce 1948 byl opět zprovozněn. Utrpěl však necitlivé zásady: nesprávně byly namalovány horizonty astronomického ciferníku, takže špatně ukazoval přechod noci a svítání (odchylka činila celých šest hodin), tato chyba byla napravena až při další opravě v roce 1979. Nynější rekonstrukční práce potrvají do května příštího roku a výsledkem by měla být původnější, autentičtější podoba orloje – včetně řešení pohonu. 

V době vzniku této fotografie vedly podél orloje tramvajové troleje, které zmodernizovaly pražskou koňku – ta tudy vedla od 31. prosince 1883 a její trasa směřovala ze Žižkova přes Bulhar, Hybernskou a Celetnou ulicí na Staroměstské a Mariánské náměstí a odtud Platnéřskou ulici před Karlův most na Křižovnické náměstí. 

594558d69c406335228c60aa MEDIA_ITEM image
Pod orlojem, kolem roku 1888

Fotograf pořídil nearanžovanou momentku a skoro nikdo si ho nevšímal. Muž s fotoaparátem v té době už v Praze nebyl žádnou zvláštní atrakcí, soudobý tisk hojný výskyt fotografů dokonce pranýřoval. V časopise Zlatá Praha si v roce 1892 mohli čtenáři dokonce přečíst: „Od nedlouhého času osobní bezpečnost v pražských ulicích jest ohrožována houfným a systematickým řáděním tzv. fotografů-amateurů… Není bohužel místa, kde by zhoubnými a nebezpečnými těmi přístroji nebyla ohrožena bezpečnost člověka domácího i cizího, pánů i dam, ano i zamilovaných!” Na autora tohoto snímku Františka Krátkého zíral jen muž na kozlíku stěhovacího vozu a kluk úplně vlevo. Pár kroků od stativu s fotoaparátem kráčel další chlapec, nesoucí pod paží snad nějaké psací pomůcky. Na hodinách můžeme zjistit, kolik bylo ve chvíli zmáčknutí spouště hodin: za pět minut půl druhé. 

Troufáme si tvrdit, že nejde o náhodný záběr, a že fotograf měl vše do detailu promyšleno. Jeho záměrem bylo zdokumentovat každodenní ruch, nearanžovaný život města. Staroměstský orloj tehdy ještě nebyl takovou atrakcí, aby před ní nábožně stály davy turistů. Náš snímek je vlastně neobyčejný tím, že ukazuje obyčejný život. 
 

Galerie (2) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat