Reportáž

V centru Moskvy Putinovi navzdory

24 / 04 / 2018

Ruský prezident opět drtivě vyhrál volby, ale zemi úplně pod kontrolou nemá. A snad nejvíce otravní jsou pro něj dobrovolníci, kteří přímo před Kremlem den co den vzpomínají na zastřeleného opozičního politika Borise Němcova. Už více než tisíc dní.

Ruský prezident opět drtivě vyhrál volby, ale zemi úplně pod kontrolou nemá. A snad nejvíce otravní jsou pro něj dobrovolníci, kteří přímo před Kremlem den co den vzpomínají na zastřeleného opozičního politika Borise Němcova. Už více než tisíc dní.

Den 1093

Sobota 24. února 2018, 11:15

Z obličeje šedesátníka Sergeje Kirejeva je vidět jen jeho zdevastovaný chrup. Stojí tady zachumlaný do kapuce šedivé péřové bundy, přes bradu má vytažený rolák. Kybernetik v důchodu podupává na mostě přes zamrzlou řeku Moskvu už od osmi ráno. Je patnáct stupňů pod nulou. „Kvůli tomu zmetkovi si čas kdykoliv rád udělám,“ kývne ke Kremlu, odkud Rusko řídí prezident Vladimir Putin.

Kirejev patří k několika desítkám dobrovolníků, kteří na Velkém moskvoreckém mostě hlídají improvizovaný pomník opozičnímu politikovi Borisovi Němcovovi, který zde byl zastřelen před třemi lety. Na chodníku je vyskládána desítka kytic, jsou tu i dohořelé svíčky a fotografie zabitého pětapadesátníka.

A je tu i cedulka: Den 1093. „Označuje čas, jak dlouho už tady hlídáme. Ve dne v noci, za každého počasí,“ říká hrdě Kirejev. „Podle zákonů máme právo udržovat vzpomínku na člověka na místě jeho skonu,“ dodává s tím, že improvizovaný pomník Putinova kritika by bez přítomnosti aktivistů byl okamžitě odstraněn. Buď by ho rozmetali najatí „vandalové“, nebo by nastoupila úklidová služba města. „Nemají možnost nás zavřít, tak občas naše dobrovolníky alespoň předvedou na stanici kvůli nějaké bizarní občanské stížnosti. Jednou například kvůli podezřelým kamerám v blízkosti prezidentského sídla,“ říká pobaveně Kirejev.

5adee89e9c40c8d4903d6e96 MEDIA_ITEM image
Jeden ze strážců pietního místa Boris Kirejev.

Kdykoliv dobrovolníky odvedou na blízkou policejní služebnu, okamžitě se objeví auto technických služeb, ze kterého vyskočí posádka, nahází všechno na korbu a za dvacet vteřin zase zmizí. „Už to tak udělali nejméně sedmdesátkrát,“ říká Kirejev a pokračuje: „Jednou chtěli vzít našemu dobrovolníkovi i jeho osobní věci, tak se bránil pomocí pepřového spreje a státní tisková agentura pak vydala zprávu, že šílený důchodce napadl na mostě úklidovou četu.“

Dobrovolníci se domlouvají přes internetovou stránku nebo po telefonu, hlídají na čtyři směny. „Nemáme žádného náčelníka, jeho případným zatčením by se organizace zbytečně rozbila,“ konstatuje Kirejev, který má ze svého stanoviště výhled přímo na chrám Vasila Blaženého s obchodním centrem GUM v pozadí.

Pomník na tak turisticky vytíženém místě představuje pro režim nemilou provokaci, ukazuje totiž na Vladimira Putina jako na osobu zodpovědnou za porušování lidských práv v zemi. Dobrovolníci, kteří ho hlídají, riskují nejen své kariéry, ale i život. Svědčí o tom snímek nenápadného muže v basebalové čepici, který je tu rovněž vystaven. Ukazuje tvář šestatřicetiletého Ivana Skripničenka…

Loni v polovině srpna se zde tohoto muže dosud neznámý člověk zeptal, zda miluje Putina. Skripničenko na to podle kolegy na stráži odsekl: „Je snad Putin dívka, abych ho miloval?“ Odpovědí mu byla rána pěstí do nosu, která ho srazila na zem tak nešťastně, že se uhodil hlavou o chodník. Útočník poté ještě do své oběti kopl a zmizel. O týden později Skripničenko následkům útoku podlehl.

Dobrovolníky tato tragédie utvrdila v přesvědčení, že musí pomník bránit dál. „Tomu zmetkovi se nesmí ustupovat,“ říká Kirijev a zve mě na zítřejší pochod, který má připomenout třetí výročí Němcovovy smrti.

 

Den 1094

Neděle 25. února 2018, 14:00

Další den se s Kirijevem nenajdeme. Na bulváru u stanice metra Tverskaja je nečekaně mnoho lidí, přestože rtuť na teploměru atakuje dvacet stupňů mrazu. Policie odhadla počet přítomných na 4,5 tisíce. Podle mého mínění jich bylo nejméně třikrát více.

Na dvanáctimilionové město to sice není ohromující číslo, nicméně v ruském kontextu je to něco mimořádného, neboť veřejná angažovanost zde nepatří k běžné občanské výbavě. Například na závěrečný předvolební mítink prezidentského kandidáta komunistů a hlavního Putinova vyzyvatele Pavla Grudinina nepřišla ani tisícovka sympatizantů.

Jsou tu vidět oficiální prezidentští kandidáti Ksenija Sobčaková i Grigorij Javlinskij, je tu i „nepovolený“ kandidát Alexej Navalnyj. Ti všichni by se rádi pro menšinu ruských voličů s liberálními hodnotami prezentovali jako ideoví dědici zastřeleného politika. Povolené opoziční demonstrace využívají ovšem i obskurní nacionalistické skupinky, které na mrtvého Němcovova útočí kvůli jeho židovskému původu.

Příchozí dostávají od organizátorů korespondenční lístek adresovaný starostovi Moskvy, na kterém je kromě adresy předtištěná i žádost o umístění pamětní cedule na místě Němcovovy smrti – stačí podepsat a hodit do schránky. Hesel, která by přímo útočila na Putina či jeho režim, je tu však minimum. Demonstranti nejčastěji třímají transparent se siluetou muže v obleku a s nápisem „Na čí příkaz?“.

 

Den 0

Pátek 27. února 2015, 23:31

Otázka, kdo je skutečným pachatelem atentátu, zaměstnává Rusy od momentu, kdy Němcov půlhodinu před půlnocí 27. února 2015 přímo na mostě podlehl čtyřem zásahům, které útočník vypálil z těsné blízkosti zezadu do hlavy a těla.

5adee89b9c40f7ef1a2b14c8 MEDIA_ITEM image
Místo, kde byl zastřelen Boris Němcov.

Hlavní svědkyní byla opozičníkova partnerka, ukrajinská modelka Anna Durická, která ho doprovázela pěšky domů z večeře. Sdělila, že vrah po výstřelech naskočil do bílé Lady. Policie do týdne dopadla Zaura Dadajeva a jeho tři komplice, čtvrtý se při zatýkání odpálil. Všichni byli Čečenci. Hlavní podezřelý se k vraždě uskutečněné na vlastní pěst přiznal. Jako důvod uvedl protiislámské vyjádření Němcova – politik tehdy veřejně podpořil francouzský satirický časopis Charlie Hebdo, jehož redakce byla vyvražděná muslimskými fanatiky.

Rychlému vyšetření případu nikdo moc nevěřil, protože v dřívějších kavkazských válkách Dadajev naopak proti radikálním muslimům bojoval. Pochybnosti ještě vzrostly, když hlavní podezřelý všechno odvolal s tím, že byl k přiznání donucen mučením. Soud ho poslal na dvacet let za mříže.

Není třeba zvláštní fantazie, aby si člověk dal dohromady, kdo mohl mít na smrti Němcovova největší zájem. Putin by se tak zbavil nejnebezpečnějšího konkurenta, neboť Boris Němcov měl na rozdíl od ostatních lídrů liberální opozice nejen charisma, ale i schopnosti sjednocovat lidi. Za atentátem u hradeb Kremlu mohl být vzkaz: „Když mohu takhle okatě zabít úspěšného guvernéra Nižního Novgorodu, bývalého vicepremiéra, Jelcinova oblíbence a světoznámého opozičníka, mohu se jednoduše zbavit i tebe.“

Má to ale háček: s touto nejčastěji citovanou teorii nesouhlasí ani všichni Němcovovi pohrobci. Například Sergej Kirijev, který drží stráž na mostě, má Putina za schopného machiavellistu, který si dovede spočítat, že mrtvý Němcov je pro něj větším nebezpečím než živý. „Myslím, že toho zmetka tahle vražda naopak pěkně rozběsnila. Nejspíše ji totiž provedl někdo, kdo se chtěl carovi zavděčit, ale přepočítal se,“ spekuluje.

I taxikář Alexej Abramov, se kterým přijíždím k pomníku, jako velký Putinův příznivec vylučuje, že by za atentátem stál prezident. „Silný vůdce musí i zabíjet, ale Němcovova smrt mu nic nepřinesla. Spíše za tím budou nějaké nevyřízené účty z devadesátých let, kdy měl Němcov spory s oligarchy. Některý z nich mu to vrátil i s úroky.“

Teorií je nepočítaně a nechybí ani konspirace, že za atentátem stojí liberální opozice, která si ve vlastních řadách vybrala mučedníka.

 

Den 1096

Úterý 27. února 2018, před polednem

Hlavní náměstí čtyřsettisícového města Brjansk, které leží pět hodin jízdy autem na jihozápad od metropole, má typický sovětský šmrnc. Rozlehlý „buzerplac“ obklopují monotónní úřední budovy, před nimi stojí pár smrků, dominuje socha Lenina v nadživotní velikosti. A pár metrů od jejího soklu nevídaná věc: osamělý protestující.

Aleksandr Markin je obalený teplým oblečením, aby i ve dvacetistupňovém mrazu dokázal udržet ručně napsaný transparent s textem: „Boris Němcov bojoval proti zlodějům u moci a byl zabit.“ Starší lidé, kteří kolem mladíka procházejí, utrousí něco o hlupákovi, případně se posměšně zeptají, kdo ho platí. Aleksandr nereaguje, ani když další důchodce nadává Němcovovi do gaunerů, kteří si pořádně nakradli, takže jim kulka v hlavě patří.

5adee88d9c40c8d4903d6e59 MEDIA_ITEM image
Aleksandr Markin při protestu na náměstí města Brjansk.

V tu chvíli se přiblíží policista v beranici a žádá mladíka, kterému je něco přes dvacet, o občanský průkaz. „Máte právo mě legitimovat, já ale nemusím vydat doklad z ruky,“ říká Aleksandr Markin. Strážce zákona si tedy alespoň zapisuje jeho data, k dalšímu zákroku se nemá – pravděpodobně je zmaten přítomností cizince. Nakonec přece jen vymyslí drobnou šikanu: byť demonstrant stojí na vrstvě zmrzlého sněhu uprostřed pustého náměstí, dostane se mu napomenutí, že překáží lidem v pohybu, a má se postavit o tři metry dál. Aleksandr mlčky poslechne.

Aleksandr Markin je lokálním koordinátorem kampaně Alexeje Navalného, kterého režim kvůli smyšlenému obvinění ze zpronevěry nepustil k volbám. Dnes zde protestuje sám, protože ke svolání oficiální demonstrace nedostal od radnice povolení. „Ale úplně sám tu nejsem,“ kývne směrem ke dvěma vrstevníkům, kteří mu z odstupu padesáti metrů dělají bodyguardy a nyní na mobily natáčeli policistův zásah.

 

Den 1100

Sobota 3. března 23:05

Na Velkém moskvoreckém mostě popíjejí z termosky čaj dva senioři – muž a žena. „Kolem výročí atentátu sem chodí zapálit svíčku více občanů než obvykle,“ poznamenává paní Ljubov. Sama je překvapená že technické služby nechávají vzpomínku na Němcovova už několik týdnů netknutou. „Ale jednu provokaci si neodpustili. Když sem 27. února přišli lidé půlhodinu před půlnocí držet minutu ticha, začali zaměstnanci údržby města opravovat pouliční osvětlení a dělat u toho, co největší hluk, aby pietu narušili,“ povzdechne si důchodkyně. Zdejší tříletá tradice ji nicméně naplňuje hrdostí: „To Putin nečekal, že s námi bude muset takhle zápolit ještě tisíc a sto dní po Němcovově smrti. My máme trpělivost a vydržíme.“

 

Den 1116

Pondělí 19. března 18:45

Jarní slunce zapadlo za Kremlem a od řeky opět táhne chlad. Je den po prezidentských volbách, v nichž Vladimir Putin udělal svůj doposud nejlepší výsledek: při osmašedesátiprocentní účasti získal hlasy tří čtvrtin voličů. Jedenasedmdesátiletá Natalija Vasiljevna, která nyní hlídá Němcovův památník, to komentuje: „Jsem už stará a vím, že jsme v Rusku zažili horší časy. Ale také lepší. Chodím sem, aby moji potomci zažili ty druhé. Jen se bojím, aby se to ještě někdy povedlo.“

Putin podle ní dokáže skvěle pracovat se strachem lidí, kteří se bojí, že by se neúčast u voleb mohla podepsat například na jejich kariéře. „Než zemře, bude diktatura tak zaběhnutá, že si národ změny ani nevšimne. Jako v dobách sovětských podniků a střídání generálních ředitelů. Až Putin odejde, vygeneruje systém nového prezidenta, který bude předchůdci k nerozeznání podobný. Vůbec bych se nedivila, kdyby mu udělali i stejnou vizáž.“

Když se Natalija Vasiljevna dozví, že jsem z Prahy, její oči se rozzáří: „Blahopřeji vám, vy Čechoslováci jste pašáci, že jste se od nás dokázali odtrhnout a dokázali vybudovat opravdovou demokracii.“ Na námitku, že náš politický systém má své mouchy, mávne rázně rukou: „Podívejte, na Slovensku teď zastřelili novináře a za pár dní padla vláda. V Rusku už jich zavraždili tolik a Putinova vláda je pokaždé ještě pevnější.“

 

Den 1120

Pátek 23. března 2018 14:20

Jaro přišlo i do Moskvy, na řece plují jen ojedinělé kry. První rybáři rozložili na břehu své nádobíčko, byť březnovou pohodu na chvíli přeruší sprška ledových krupiček bodajících do tváří.

Blonďatá čtyřicátnice Tamara Lugovychová se před nimi chrání zelenou pláštěnkou a upravuje v kyblících květiny, které před chvilkou přinesla k Němcovovu pomníku. Na otázku, co říká jednoznačnému výsledku nedělních prezidentských voleb, reaguje pohybem hlavy k fotografii: „Našeho prezidenta už zabili.“ Muzikoložka původem z Ufy sama volit nebyla, prý neměla z koho vybírat. Nešla by hlasovat, ani kdyby byla kandidatura umožněna nejviditelnějšímu představiteli opozice Alexeji Navalnému. A není mezi Němcovovými pohrobky ve svém ambivalentním postoji k Navalnému jediná.

„V našem systému by se i on stal tyranem. My potřebujeme parlamentní republiku a kolektivní vedení s lidmi jako Jaroslav Hašek, Václav Havel a Jan Ámos Komenský,“ vpadne do debaty sedmdesátník Boris Kazadajev, který mě předtím deset minut zasypával historkami ze své dávné návštěvy Československa. Nebylo by vhodnější přemýšlet o ruských a žijících osobnostech? „Potřebujeme vedení složené ze slušných lidí,“ říká pan Kazadajev, konkrétní jména ale nenabízí. Bez Němcova jako kdyby nastal konec světa. Vize o budoucnosti Ruska se smrskla na závazek hlídkovat na místě atentátu do doby, než se Velký moskvorecký most přejmenuje na Most Borise Němcova, nebo zde alespoň bude odhalena pamětní cedule.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v únoru přislíbil, že jedna taková by mohla viset na domě, kde Němcov naposledy bydlel. Aktivisté z mostu to ale považují jen za předvolební mámení liberálnějších obyvatel metropole. „Bůhví, co bude dál, když Putin tak jasně vyhrál,“ říká zmíněná matka dvou dětí Tamara a ostatní přizvukují. „Dosud nás nechával na pokoji, protože jsme příliš viditelní a on se vždy snažil dobře vypadat před Západem. Jenže tyhle vztahy se nyní zhoršují, takže můžeme očekávat, že sem jednoho dne přijede policie a všechny nás sbalí,“ prorokuje Tamara s tím, že zanedlouho na mostě nebude nejen pamětní deska, ale ani její propagátoři.

 

Další snímky najdete v galerii.

Galerie (12) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat