Komentář

Slovenské paralely

28 / 02 / 2018

Politici na Slovensku jsou v podobném střetu zájmů jako zde Andrej Babiš či kdysi Vít Bárta, a to, co se tam nyní odehrává, je mementem pro Česko. Opačně se dá říct, že to, co se tu dělo v roce 2010 kolem strany Věci veřejné, je varovnou připomínkou pro Slovensko.

Politici na Slovensku jsou v podobném střetu zájmů jako zde Andrej Babiš či kdysi Vít Bárta, a to, co se tam nyní odehrává, je mementem pro Česko. Opačně se dá říct, že to, co se tu dělo v roce 2010 kolem strany Věci veřejné, je varovnou připomínkou pro Slovensko.

Nedivím se, že na Slovensku panuje atmosféra strachu. A už vůbec se nedivím nedůvěře, kterou mají slovenští novináři k policejnímu prezidentovi Tiboru Gašparovi, ministru vnitra Robertu Kaliňákovi a premiérovi Robertu Ficovi.

Po přečtení poslední reportáže, na které pracoval zavražděný novinář Ján Kuciak, mě jímá hrůza, jak to mohlo dojít až tak daleko. A v některých momentech vidím podobnosti, s jakými jsme se potýkali, nebo dosud potýkáme, i my v Česku.

Nebudu teď rozebírat, do jak obrovského střetu zájmů se vstupem do médií a politiky dostal Andrej Babiš se svým byznysem a se svými trestními kauzami, které za sebou vleče jako kouli na noze. Po přečtení Kuciakova textu mě zaujala paralela s aférou kolem bezpečnostní agentury ABL, jejíž majitel Vít Bárta v zájmu pražských kmotrů založil stranu Věci veřejné a v roce 2010 s ní vstoupil do vlády.

Jen díky důsledné práci v tehdy ještě investigativním oddělení nezávislé MF DNES se ukázalo, jak velký problém je, když se byznys spojuje s politikou, a když do ní vstupují lidé spojení se soukromou bezpečnostní agenturou.  

U nás to tehdy dopadlo dobře. Věci veřejné, které měly ve vládě mimo jiné křeslo ministra vnitra, nakonec skončily, Bárta z politiky zmizel. Stejně jako později většina kmotrů. Na Slovensku to má zjevně brutálnější dopady a následky. Už jen na základě veřejných zdrojů lze sestavit děsivý obrázek toho, co Slovensko teď prožívá.

poslední reportáži Jána Kuciaka, která se věnuje působení italské mafie ‚Ndrangheta na Slovensku a jejím kontaktům do tamní politické scény, se objevilo jméno slovenského politika a exministra Ľubomíra Jahnátka. Ten má mít podle zjištění slovenského investigativního novináře vazby na představitele kalábrijské mafie.

Ľubomír Jahnátek v letech 2006-2010 působil jako ministr hospodářství, v letech 2012-2016 byl ministrem zemědělství a rozvoje venkova, od července 2017 je předsedou Úradu pre reguláciu sieťových odvetví (ÚRSO) s funkčním obdobím do roku 2023. Je považován za člověka blízkého slovenskému premiérovi a předsedovi strany SMER Robertu Ficovi.

Ján Kuciak se v poslední době také opakovaně věnoval Jahnátkovi a jeho vazbám na privátní slovenskou bezpečnostní agenturu Bonul. Ta byla po svém založení v roce 1998 menší bezpečnostní firmou s lokální působností převážně v rámci nitranského kraje. Její expanze je podle slovenských médií přímo spojena s nástupem vlivu politické strany SMER Roberta Fica, která se v roce 2006 stala vedoucí stranou nové vládní koalice.

Vlastník firmy Miroslav Bödör má historicky ve straně SMER velmi dobrý kontakt právě s Ľubomírem Jahnátkem. Syn majitele Norbert Bödör a jeho manželka Petra Bödörová bydlí ve stejné vesnici (Nitrianske Hrnčiarovce) jako Jahnátek. Agentura Bonul měla mimo jiné v roce 2012 zajišťovat ostrahu centrály politické strany SMER, stejně jako množství slovenských státních úřadů a firem se státní účastí. Ještě v roce 2009 roční tržby Bonulu představovaly 19 milionů eur, v dalších letech se obrat zněkolikanásobil.

Jen za ostrahu objektů v majetku státu zaplatil slovenský stát firmě Bonul v letech 2009-2014 více jak 36 milionů eur. V červnu 2016 podle slovenského Centrálneho registra zmlúv již činily státní zakázky Bonulu 55 milionů eur. Agentura má svoji afilaci také v České republice.

Začátkem roku 2016 slovenský podnikatel a politik Igor Matovič (poslanec Národní rady SR a předseda strany Obyčajní ludia) na tiskové konferenci prohlásil, že v pozadí SMERu a slovenských oligarchů se zformovalo něco jako soukromá zpravodajská služba. A prstem ukázal právě na bezpečnostní službu Bonul. Její šéf Bödör měl podle Matoviča sbírat informace na politické soupeře a zpracovávat proti nim „falešné svědky“.

„Tento človek, o ktorom hovoria ako o šéfovi nitrianskej mafie, je krstným otcom policajného prezidenta. Takéhoto človeka dosadil Robert Kaliňák, aby pomáhal a chránil. Pán Bödör robí priamo personálnu politiku na národnej kriminálnej agentúre. Určuje, komu pôjde razia a komu nie,“ tvrdil na zasedání slovenského parlamentu poslanec Matovič.

Poslanec Jozef Rajtár ze strany Sloboda a Solidarita (SaS) pak v parlamentu v červnu 2016 prohlásil: „Hniloba štátu ide do takých rozmerov, že v Nitre sú vyhadzovaní slušní policajti a sú nahradení zamestnancami strážnej služby Bonul.“

Proč je bezpečnostní agentura Bonul tak důležitá? Ján Kuciak opakovaně upozorňoval na podezření z ovlivňování zakázek, možné zneužívání dotací, propojení agentury se slovenskými politiky a také na rodinné vazby mezi vlastníkem Bonulu a policejním prezidentem Gašparom:

A nyní má být policejní prezident Gašpar, který má být úzce spojen s bezpečnostní agenturou Bonul, na jejímž ekonomickém vzestupu se podílel také Ľubomír Jahnátek (zopakujme, že právě jeho Ján Kuciak spojuje s aktivitami italské ‚Ndranghety na Slovensku) garantem objasnění vražedného útoku na tohoto novináře!

Naprosto jednoznačně sdílím se slovenskými kolegy novináři jejich obavu o rychlé a plnohodnotné vyšetření vraždy Kuciaka a jeho partnerky a rovněž vyšetření všech navazujících finančních skandálů a napojení na italskou mafii.

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat