Seriál

V pravé poledne

19 / 03 / 2018

V místě, kde stojí dělo, se kdysi ohlašovalo v Praze poledne. Jenomže s určením okamžiku, kdy Slunce prochází místním poledníkem, je to o něco komplikovanější. Určení místa je naštěstí jednodušší...

V místě, kde stojí dělo, se kdysi ohlašovalo v Praze poledne. Jenomže s určením okamžiku, kdy Slunce prochází místním poledníkem, je to o něco komplikovanější. Určení místa je naštěstí jednodušší...

Určení pravého poledne ovlivňují tři faktory. Fakt, že se Slunce nepohybuje po kružnici, dále to, že místní čas se liší podle zeměpisné délky, a že posun času lze upravit rovněž úředně – v některých evropských zemích tak může pravé poledne nastat třeba až ve 14 hodin. Roli můžou hrát i historické důvody: například zvony brněnské katedrály sv. Petra a Pavla v důsledku tradice sahající do třicetileté války odbíjejí poledne v 11:00. V Praze onen astronomický okamžik kolísá mezi 11:44 (začátek listopadu) a 12:14 (v polovina února).

Pro obyvatele Prahy byl přesný čas delší dobu spojen s budovou Klementina, kde o něj pečovala tamní hvězdárna. Dělo se tak od jejího založení v roce 1751 až do druhé světové války, přičemž od roku 1925 byly časové signály z klementinské věže vysílány rozhlasem. O zavedení poledního znamení se zasloužil nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek, když vyslovil souhlas s poněkud překombinovaným návrhem ředitele hvězdárny: krátce před polednem byl z galerie klementinské hvězdárenské věže vyvěšen velký prapor, který o okamžik později nahradil prapor menší, jehož rychlým stažením se vyznačilo pravé poledne. Poprvé se tak stalo 20. července 1842.

5aaf71e89c40d04464c7af29 MEDIA_ITEM image
Dělo na baště sv. Maří Magdaleny v Praze, kolem roku 1878

Pásmový středoevropský čas byl v českých zemích aplikován 1. října 1891, kdy se v Praze konala Zemská jubilejní výstava. Mávnutí dvěma prapory z Klementina bylo při této příležitosti doplněno výstřelem z děla, umístěného původně na baště sv. Maří Magdaleny, později na Opyši. Šlo o první akustické ohlášení poledne u nás, přičemž mávání prapory trvalo ještě až do června 1928. Toto všechno nám připomíná půvabná fotografie s dělem na baště a Pražským hradem v pozadí, kde dnes stojí Kramářova vila – oficiální sídlo předsedy vlády.

 

Historik fotografie  Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál  Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst  zde.
 
Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat